Pomozte při hledání
Silvestrovské veselí – a co naše zvířátka?
Každoročně téměř každý z nás utratí velké peníze za různé petardy a jinou zábavní pyrotechniku. A vůbec si nikdo neuvědomuje, co si o tom Silvestrovském bláznění asi myslí naši zvířecí kamarádi. Každoročně se v těchto dnech ztratí velké množství psů, protože se prostě vyděsí a utečou. I nám se to letos stalo. V srpnu jsme si vzali z jednoho pražského útulku týraného psa. Byl spolu s dalšími asi dvaceti psy zavřený bez jídla a vody na jednom statku. Jejich majitel se o ně vůbec nestaral, zvířata tam žila jen ve výkalech a v krvi. Tito psi byli v dubnu zachráněni a odvezeni do útulku. Postupně se museli seznamovat s běžným životem, protože neznali vůbec nic – trávu, kamínky, lidi.. Po nějaké době, když se dostali z nejhoršího, byli nabídnuti k osvojení. My jsme si také jednoho z těchto pejsků vzali domů. Byla to asi rok a půl stará fenka německého ovčáka zvaná Můra. V té době jsme ještě netušili, co nás všechno čeká. Jediné, co jsme měli na mysli bylo, že zachráníme jednoho pejska a dáme mu nový domov. Ale ono to nebylo jen tak. Když jsme přijeli domů, bála se i vejít do domu, do výtahu, neuměla si hrát, neznala balónek, prostě nic. Vyděsilo ji i bouchnutí popelnice. Když si na nás trošku zvykla, přišel další problém. Zjistili jsme, že čeká štěňata. Téměř na poslední chvíli, protože do týdne nám v ,,panelákovém“ bytě porodila. Když jsme se obrátili na útulek, odkud jsme ji přivezli, bylo nám řečeno, ať je necháme utratit, že stejně nebudou v pořádku. To bylo pro nás strašné, když pozorujete v ,,přímém přenosu“ fenu, jak rodí štěňata, stará se o ně… a pak je máte nechat zabít. Veterinář je prohlédl a řekl, že jsou v pořádku. Tak jsme udělali kompromis a zůstala tři. A nastal další problém: fenka na nás ještě nebyla moc zvyklá a z jejího chování bylo patrné, že už zřejmě někdy o nějaká štěňata přišla, tak se o ně hrozně bála. Nesnesla v jejich blízkosti žádného cizího člověka, nikdo k nám nesměl. To by ani tak nevadilo, ale odchovat štěňata v třípokojovém bytě a ještě německé ovčáky, to je teda něco. Ale i to jsme zvládli a štěňátka brzy našla ,,své pány“. A tak jsem si říkala, že už bude všechno v pořádku, Můra si na nás pěkně zvykala, štěňátka ji naučila i hrát si a tak z ní už byl veselý, dovádivý pejsek. Jen venku se ještě bála, velkých aut, popelnic... Ale co pro ni bylo nejhorší – petardy, čím víc se blížil Silvestr. Několik posledních dní jsme ji nemohli dostat ani ven vyčůrat. A tak se stalo, že poslední den roku 31.12.2006 v dopoledních hodinách někdo v dáli hodil petardu a ona se dala na útěk. Celá rodina, všichni známí jsme ji hledali, ale marně. Už je pryč několik dní, pátráme po ní po útulcích, ale nikdo jí neviděl. Tak si říkám, jestli je to spravedlivé, přežila rok a půl života zavřená ve sklepení bez jídla, našla lidi, kteří ji mají rádi a nakonec skončí kdoví kde kvůli ,,hloupé lidské“ zábavě. Myslím si, že bychom se všichni měli zamyslet nad tím, jestli je nutné končit rok tímto způsobem zábavy, obzvlášť, když to spoustě lidí, ale i zvířat nedělá dobře.
Zároveň soucítím se všemi, kterým se zatoulal pejsek a hledají ho. Je to něco hrozného když tu byl a už tu není… A když si představíte, co se mu asi mohlo stát. Vrátí se vůbec někdy? A tak už jen zbývá doufat, protože měla známku, že ji snad někdo najde a přivede.
Kateřina Kadlečková - Pardubice
Náhledy fotografií ze složky Můra a její děti
Komentáře
Přehled komentářů
S tím souhlasím, petardy jsou fakt hroznější. Ale s tim prostě musíme počítat, nikdy nevíte kde co bouchne-dyť rok a půl, kdy ji vytáhli z díry-v tak krátký době nikdy nemůžete vědět, jak bude reagovat. Ale myslim, že se určitě najde-dala bych ty letáky. Tak krásnýho psa nikdo lítat po venku nenechá:-))
Snad se brzy najde
(Renča - Olomouc, 3. 1. 2007 13:36)Ahoj, příběh Můry znám z televize a celé léto jsem měla "cukání" si zrovna ji vzít. Ale bydlíme taky v malém panelovém bytě, navíc jednoho dominantního psa máme a tak jsem moc ráda, že Můra získala domov a rodinu, která ji miluje. Moc držím pěstičky, aby se Můra našla a byla v pořádku. Náš pes je otrlý, dělobuchů a petard se nebojí, nicméně já bych je zakázala, je to primitivní a hloupá zábava. Věřím, že se Můra vrátí brzy k vám domů.
Hlavní problém
(Eva, 2. 1. 2007 23:32)Hlavním problémem by ani tak nebyl obří ohňostroj o půlnoci. S tím majitelé počítají, dají psům tabletky, vezmou je domů, nevenčí je v tu dobu...Navíc světlice nedělají tak nepříjemný zvuk, vyletí vysoko a tam explodují, což je pro většinu psů snesitelnější nežrána petardou za pr*el...Petardy bych však zakázala, hlavně proto, že s nima blbečci bouchají už od Vánoc. Pochopím, že někdo rád pouští barevná světýlka, potěší tak své děti (ostatně i já se ráda podívám na hezkou rachejtly na obloze), ale můžete mi někdo říct co má za smysl házet petardu, která jen udělá ránu a smrad? Kromě part 10 letejch parchantů, kteří to hází úmyslně, aby se lidé i zvířata lekli, bohužel toto dělají i dospelí...
Můra
(Martina T., 2. 1. 2007 22:41)
Ahoj.
Vím že je to pro Vás těžké, že se Můra ztratila. Ale nějak mi nejde namysl, jak Vám mohla utýct z vodítka???
Zkuste zkontaktovat televizi a radia. Taky dejte inzerát do světa psů a vyvěste plakaty-možná se třeba i zaběhla někam do lesa-tak zkontaktujte myslivecké srdužení a taky pana Desenského.
Hodně štěstí při hledání
petardy
(Martina T., 3. 1. 2007 16:03)